Proč jíst meruňky? Zlepšují náladu a chrání naše srdce

1. Co meruňky obsahují a jak prospívají našemu zdraví
2. Proč (ne)jíst meruňková jádra
3. Jaké meruňky jsou nejlepší
4. Jak meruňky využít v kuchyni
    

Podle učebnic historie nejsou meruňky žádné dorostenky – v Číně se pěstují už více než 4000 let. Evropa se jich pak dočkala o něco později a dodnes si je svědomitě hýčká. Meruňky jsou totiž nejen chutné, ale i bohaté na zdraví prospěšné látky. Kromě vitamínů B a C obsahují například železo, draslík, křemík, beta-karoten nebo lykopen. Zároveň jsou skvělým zdrojem vlákniny.

Právě díky vláknině slouží jako šetrný „rozhýbávač střev“ a podobně jako fíky nebo švestky pomáhají předcházet zácpě. Navíc umí zahnat chuť na sladké, a to i přesto, že mají v čerstvém stavu poměrně nízký obsah cukru i kalorií.

Obsažený draslík tělo využije pro regulaci krevního tlaku a zajištění optimální činnosti nervového systému. Karotenoidy pak meruňkám propůjčují antioxidační účinky, ale nejen to. Beta-karoten je zároveň prekurzorem vitamínu A, který se podílí na zdraví našich očí i pokožky; lykopen zase chrání naše srdce a přispívá k prevenci rakoviny. Snižovat riziko kardiovaskulárních chorob i vzniku nádorového onemocnění tlustého střeva přitom meruňky umí i díky přírodním salicylátům.

Věděli jste, že...

zatímco nám přírodní beta-karoten z ovoce a zeleniny přináší zmiňované benefity, s tím syntetickým si vědci zdaleka nejsou tak jistí? Spíše než po doplňcích stravy proto každý den sáhněte po ovoci nebo zelenině.

Meruňky jsou navíc spolehlivým zlepšovákem nálady. Může za to jejich veselá barva i působení vitamínů skupiny B, které usnadňují odbourávání stresu a podílí se na našem celkovém psychickém zdraví.

Slaďoučká dužina zdaleka není tím jediným, co mohou meruňky nabídnout. Poklady skrývají i uvnitř svých pecek. V každé z nich se nachází malé jadérko, které se podobá mandli – svým vzhledem, chutí i výživností. Kromě zdravých tuků, bílkovin, minerálů a vitamínů ale meruňková jádra obsahují i kontroverzní amygdalin.

Podrobnosti o tom, proč to s amygdalinem není radno přehánět, zjistíte v článku, který jsme tomuto tématu věnovali. Pointu vám ale prozradíme rovnou: O amygdalinu se (zatím nepodloženě) tvrdí, že detoxikuje organismus a může předcházet vzniku rakoviny. Po požití jader se však amygdalin přeměňuje na jedovatý kyanid. Meruňkovými jádry bychom se tak, i přes jejich údajné blahodárné účinky, určitě neměli cpát horem dolem.

A jak s takovou informací naložit v praxi? Konzumaci hořkých jader s vysokým obsahem amygdalinu se raději vyhýbejme úplně. My jsme se však této pochoutky nechtěli vzdát bez boje, a tak jsme sehnali sladká jádra, která mají amygdalinu mnohem méně a bez obav si jich můžeme dopřát až 10 denně.

U zobání a chroustání to ale nekončí. Z jader meruněk se také lisuje meruňkový olej, který tělo vyživuje zevnitř i zvenčí. Používá se proto jak ke kulinářským, tak ke kosmetickým účelům. 

Pecku už nechejme peckou a vraťme se zpět k meruňkám. Jak je vybrat, abyste nebyli zklamaní? Při nákupu čerstvých meruněk se zaměřte na nepoškozené plody. Meruňky jsou docela náchylné a jakmile se pomačkají, začnou brzy hnít nebo plesnivět. Velkou úrodu proto raději zavařte nebo zamrazte. Dobrou volbou ale nejsou ani nezralé plody – meruňky totiž po sklizni už dále nedozrávají, a tak je při sběru potřeba vychytat správné načasování. 

Z krátké sezóny a jepičího života meruněk si však nemusíte dělat vrásky. Umíme totiž zastavit čas. Po celý rok se tak můžete spolehnout na meruňky sušené mrazem, které se těm čerstvým hravě vyrovnají. Díky nízkým teplotám během lyofilizace nepřicházejí o cenné látky a zachovávají si intenzivní chuť. Meruňky „jako ze zahrádky“ si tak můžete dopřát i uprostřed zimy. 

Sušené meruňky pak volte vždy nesířené. Na nic si nehrají a nebojí se přiznat barvu, která sušením přirozeně tmavne. Jejich chuť se zintenzivní a získá medový nádech. Kvalitní nesířené meruňky zároveň zůstávají šťavnaté. To se rozhodně nedá říct o těch zářivě oranžových nadopovaných siřičitany, které navíc mohou dráždit žaludek nebo vést k alergickým reakcím. Pravidlo zní tedy jednoduše: jen ty tmavé jsou ty pravé!

Případných plísní či škůdců si při nákupu sušených meruněk všimnete celkem snadno. Pokud mají našedlou barvu nebo nakyslý odér, vyhněte se jim obloukem. Zároveň dbejte na jejich správné skladování. Sušené ovoce uchovávejte v dobře těsnící nádobě nebo sáčku, abyste zamezili přístupu vlhkosti i nezvaných návštěvníků.

K dalším rizikům, které ale nemají s kvalitou meruněk nic společného, patří průjem (to když se neudržíte a sníte celý pytel najednou) a alergie. Ta se nejčastěji projevuje svěděním, pálením a brněním rtů, jazyka či hrdla nebo různými otoky. Pokud vám tedy ovoce obecně působí potíže, dejte si při vašem meruňkovém poprvé raději jen jeden testovací kousek.

Čerstvé meruňky jsou oblíbenou letní svačinou, ale i náplní do koláčů, sladkých knedlíků či nákypů. Trvanlivost jim prodloužíte výrobou domácích kompotů, čatní a marmelád, za které se v zimě budete uznale plácat po rameni.

Sušené meruňky pak můžete zobat jen tak nebo je nakrájet do domácí granoly, RAW dezertů, sušenek či muffinů. Milovníci sladkoslaných kombinací po nich sáhnou také při přípravě masa, nádivek, omáček i lehkých večeří. Zkuste je třeba v salátu z quinoy a rukoly. Přihoďte hrst pistácií a dolaďte zálivkou z citronu nebo jablečného octa. Mňam!

A pokud holdujete křupavosti, nadchnou vás lyofilizované meruňky. Nasypte je do sváčonosiče a vezměte je na výlet. Neváží skoro nic, takže se vám nepronesou, a navíc chutnají i dětem. A stejně praktické jsou lyo meruňky i v MYXech a granole. 

Slaďoučké meruňky si do kapes skafandrů berou i profesionální astronauti. Na cestě k hvězdným cílům tak milerády doprovodí i vás. My však zatím zůstáváme prodejnami na Zemi, takže až budete potřebovat dotankovat vesmírný pohon, víte, kde nás najdete. Těšíme se na vaši návštěvu!