10 zajímavostí o kešu

1. Kešu ořechy obsahují poměrně málo tuku.
2. Kešu visí z plodu ledvinovníku.
3. Celosvětově je kešu třetí nejpěstovanější ořech vůbec.
4. Kešu ořechy nejsou RAW.
5. Pomůžou vám udržet střeva v kondici.
6. V Brazílii se nachází největší kešu strom na světě.
7. Kešu se hodí i do slaných jídel.
8. Při sklizni se musí dávat velký pozor.
9. Kešu jablíčka mají sladkou chuť.
10. Ledvinovník západní má mnoho dalších využití.

Kešu ořechy nejsou jen křupavá odměna k televizi nebo na výlet. Obsahují nejen tuky, ale i bílkoviny, sacharidy a vlákninu. Kešu ořechy obsahují méně tuků než ostatní ořechy – uvádí se asi 48 % z celkové hmotnosti, z čehož asi 80 % tvoří nenasycené mastné kyseliny. Bílkoviny představují asi 16 %.

Kešu ořechy obsahují značné množství vitamínu K, dále pyridoxin a thiamin. Vynikají vysokým obsahem hořčíku a draslíku. Věděli jste, že se ve 105 gramech našich JUMBO kešu ořechů ukrývá celá doporučená denní dávka hořčíku? A že tyto malé zázraky disponují nejvyšším množstvím železa ze všech skořápkových plodů? Podporují zdraví kostí a díky obsahu selenu a zinku příznivě působí i na vlasy a nehty. Olejnatost kešu ořechů působí příznivě i na lidskou pokožku. Ta se stává přirozeně hebkou, vláčnou a pružnou. Obsah jednotlivých složek se samozřejmě liší ořech od ořechu, záleží na jejich původu, odrůdě a také způsobu zpracování.

Strom, na kterém roste kešu ořech, se nazývá ledvinovník západní. Je to tropický stálezelený strom, který dosahuje výšky až 12 metrů. Na něm v období sklizně najdeme žluto-oranžová až červená „kešu jablíčka“, která někomu můžou připomínat svým tvarem spíše papriku. I když tak vypadají, nejsou to z botanického hlediska pravé plody. Jsou to jen zdužnatělé části květů, pod nimiž visí pravý plod. Ten má hnědozelenou barvu a uvnitř něj se nachází světlé semínko v tenoučké, světle hnědé slupce – tzv. kešu oříšek. Po odkvětu trvá asi 2 měsíce, než jablíčko i s plodem dozraje. 

Ledvinovník západní roste v suchých i tropických oblastech. Původně rostl v severovýchodní Brazílii, díky mořeplavcům se však strom rozšířil i do Indie či Afriky. A postupně si je oblíbili lidé po celém světě. Jejich použití je opravdu všestranné a o jejich oblíbenosti svědčí i čísla. V sezóně 2019/2020 pěstitelé sklidili ze stromů více než 3,6 milionu tun kešu ve skořápkách, z čehož získali 786 tisíc tun loupaných oříšků. Kešu se tak řadí za mandle a vlašské ořechy na třetí místo v celosvětové produkci ořechů!

Největšími pěstiteli jsou země západní Afriky, zejména Pobřeží Slonoviny nebo Ghana. Málokdy ale uvidíte na obalu uvedené tyto státy jako země původu. Kešu ořechy se totiž ve velkém převáží do Indie nebo Vietnamu, kde se ve specializovaných továrnách zpracovávají a expedují dále do světa. 

Samotný plod je chráněn pořádně tvrdou skořápkou, kterou je při zpracování nutné odstranit. To není vůbec jednoduché, proto se skořápka ošetřuje horkým vzduchem, horkou olejovou lázní nebo pražením. Skořápka tak zkřehne a producenti se pak mohou snáze dostat k pokladu uvnitř.

Právě z tohoto důvodu by se kešu nemělo označovat jako RAW. Jako RAW jsou totiž brány jen potraviny, u kterých při zpracování nedošlo k překročení teploty 42 °C. Pokud však na takové označení u kešu narazíte, nemusí to být nutně podvod. Kešu ořechy se totiž loupou i ručně, jsou pak ale výrazně dražší. Ruční loupání a čištění kešu oříšků totiž není žádná legrace. Skořápka, v níž se kešu nachází, obsahuje fenolovou pryskyřici a kyselinu salicylovou , které jsou silně dráždivé a při přímém kontaktu s kůží můžou způsobit popáleniny a puchýře. Při sběru i ručním loupání je tedy nutné používat velmi ostré nástroje a také dobré ochranné pomůcky.

Kešu ořechy mají olejnatou texturu, takže mohou být pro některé lidi hůře stravitelné. Pokud však ořechy namočíte na noc do vody, probudíte v nich veškerou sílu. Jak na to, se dozvíte v našem článku.

Jsou skvělou a zdravou pochoutkou pro vás i vaše děti a můžete si je dopřát na tisíc způsobů. Navíc obsahují vlákninu, která pomáhá udržovat střeva v dobré kondici, snižují pocit hladu a podporují pocit plnosti. A pokud si chcete dopřát extra porci vlákniny, doporučujeme naše unikátní kešu ve slupce. Při zpracování neprošly všemi částmi procesu a po odloupnutí tvrdé skořápky už nedošlo k blanšírování. Slupka uchránila jejich křupavost a přidala jim ještě extra chuť navíc! 

V blízkosti brazilské řeky Rio Grande do Norte se ve městě Natal nachází ledvinovník západní, který je zapsaný v Guinessově knize rekordů jako největší svého druhu. Jeho kmen i všechny rozvětvené části pokrývaly v roce 1994 plochu neuvěřitelných 7 300 metrů čtverečních, což odpovídá rozloze 70 ledvinovníků průměrného vzrůstu. V současnosti se strom rozprostírá na ploše 8 500 metrů čtverečních a každým rokem se dále rozrůstá. Roste uprostřed obydleného území. Z výšky vypadá jako celý park, jde ale opravdu jen o jednu rostlinu – větve nerostou do výšky, ale sklání se zpět k zemi, zapouští kořeny do půdy a opět raší směrem vzhůru. Strom slouží jako oblíbená turistická atrakce a seřezávání větviček či drobné úpravy nepřipadají v úvahu. Takový zákrok by totiž pravděpodobně poškodil zdraví stromu a zpomalil jeho přirozený růst. I tak se správci obávají, že turismus růst a zdraví stromu nenávratně poškodí. 

Zda je nabídneme návštěvě, ozdobíme jimi koláč nebo z nich vytvoříme ořechovou pastu, stále budou oblíbenou součástí jídelníčku mnoha lidí na zemi. V Evropě je v natural provedení máme spojené především s pečením, ale v Asii je běžné je přidávat do slaných jídel. Najdete je nasekané ve směsích s rýží, přidávají se i do salátů nebo k omáčkám pod maso. Evropané tato jídla často vnímají jako exotickou dobrotu. Na starém kontinentu jsme si totiž více zvykli jíst kešu na sladko. Děláme z nich raw kešu dorty, zdobíme jimi zákusky a nebo je v podobě krému přidáváme do jogurtů a ovesných kaší. Anebo je opražené na sucho se solí nebo v barbecue koření mlsáme na návštěvách. 

Při konzumací si stejně jako u jiných ořechů musíme dávat pozor. Kešu ořechy mohou vyvolat alergickou reakci. Tu nejčastěji způsobuje přecitlivělost na kyselinou anakardovou. V případě intolerance na kešu je typické svědění pokožky, bolest břicha, průjem či dokonce dýchací problémy. Tuto kyselinu obsahují také pistácie či mango, a tak by si měli lidé, kterým toto ovoce nedělá dobře, dát při konzumaci kešu pozor. Nicméně zároveň platí, že ne vše je stoprocentní a každý člověk reaguje na alergeny jinak. Pokud jste tedy například alergičtí na jiný druh ořechů, nemusí to nutně znamenat, že vám kešu neudělá dobře!

Při sklizni kešu oříšků se samozřejmě dužnaté jablíčko nevyhazuje. Je sladkokyselé, šťavnaté a může se jíst i syrové. Kvůli tenké slupce se však poměrně lehce kazí, a tak se nevyváží, ale lokálně se z něj často dělá vynikající džem, kompot nebo se kanduje. Po zkvašení a vylisování z něj dokonce dělají pálenku zvanou „Feni“. Vyrábějí se z něj však i nealkoholické tekutiny jako ovocný ocet nebo sladký nápoj „cajuína“. Jablíčko je nabité vitaminem B2, který z něj dělá zdravé a chutné ovoce.

Určitě jste se již setkali s názvem bílý mahagon. Je to luxusní dřevo, které nejčastěji můžete vidět ve formě nábytku. Vyroben je právě ze dřeva ledvinovníku západního. Tím ale využité tohoto stromu nekončí. Výtažky z listů se přidávají do zubních past a pryskyřice se po dalším zpracování může využít jako průmyslové lepidlo na vázání knih či obálek. Podobně jako arabská guma se pak tato pryskyřice používá i v potravinářství.

Až se budete příště rozhodovat, které ořechy si hodíte do košíku, budete zase o něco chytřejší. Lákají vás spíše přírodní kešu, u kterých vynikne jejich sladká máslová chuť, nebo máte slabost pro slané a kořeněné varianty?