Jak poznáte ty nejlepší pistácie?

1. Kde a jak se pistácie pěstují
2. Jaké druhy pistácií existují
3. Kolik rozlišujeme obchodních tříd pistácií
4. Jaké známe odrůdy

Pěstování pistácií není jen tak. Strom pistácie pravé (řečík pistáciový) plodí ze začátku menší množství a bohaté úrody se pěstitelé pistácií dočkají až kolem dvacátého roku života. Na druhou stranu se strom pistácie může dožít až 300 let.

Jednou jsi dole, jednou nahoře. Tak tato lidová pravda platí i pro pistácie. Ty totiž plodí ve dvouletých cyklech. Můžete je zkusit pěstovat i doma, lahodných pistáciových oříšků byste se však nedočkali. Aby pistácie plodila, potřebuje totiž pouštní až polopouštní klima.

V sezóně 2019/2020 se sklidilo 655 tisíc tun pistácií a více než 90 % z toho tvořily pistácie z jihu USA, Íránu a Turecka. Největší pistáciové milovníky pak podle statistik najdeme v Číně, kam se importuje nejvíc tohoto zeleného zlata. Dost ale o tom, jak se pěstují, to si můžete podrobně přečíst v našem článku. Teď je čas podívat se na to, které pistácie jsou nejlepší a podle čeho byste si je měli vybírat.

Pravděpodobně se shodneme, že to, co bychom chtěli úplně nejvíc, jsou solené pistácie bez skořápky. Oblíbená slaná chuť bez práce! Dejme si ale ruku na srdce, dopadlo by to snězením balíku pistácií na posezení, což rozhodně není nic zdravého.

V obchodech jsou nejčastější pistácie přírodní – ať už ve skořápce, nebo loupané. Ve Světě plodů myslíme i na cukráře a opravdové labužníky a nabízíme i pistácie zbavené své tenké hnědofialové slupky –  takzvané pistácie blanšírované. 

Oblíbenou pochoutkou jsou ale pistácie pražené v soli nebo koření – třeba kajenském pepři. A na své si přijdou i milovníci sladkého!

Na první pohled se možná zdá, že všechny pistácie jsou stejné. Když však trochu zbystříme, zjistíme, že se mohou lišit tvarem, velikostí či barvou slupky a skořápky. To vše závisí na zemi původu, odrůdě či obchodní třídě. Jak si tedy vybrat ty nejlepší?

Kolik odstínů může mít zelená? U pistácií platí, že čím jsou tmavší, tím lépe. Tmavě zelená barva indikuje pistácie nejvyšší kvality (a ceny), zatímco světle zelené až žluté jsou méně kvalitní. 

Jak je to se skořápkou? Mysleli jste, že se otevírá pražením? Chyba! Skořápka pistácií se přirozeně otevírá už na stromě. Tak pěstitelé poznají, že jsou pistácie zralé a připravené na sklizeň. 
Pokud však podmínky při růstu nebyly dokonalé, nebo pěstitelé sklizeň uspěchali, zůstávají skořápky zavřené. Ani tak ale není nic ztraceno. Pistácie se dají otevřít mechanicky ve speciálních strojích. Přirozeně otevřené pistácie se v pistáciovém byznysu označují zkratkou NO (naturally opened), zatímco ty mechanicky otevřené pod MO (mechanically opened).

U ověřených dodavatelů můžete narazit i na specifická označení obchodních tříd. USDA posuzuje pistácie na základě 3 kritérií – externí, interní a jiné vady, které brání pistáciím dosáhnout dokonalosti. 
Mezi externí parametry patří například počet neotevřených pistácií, bledé či tmavé skvrny na skořápce a obsah příliš malých oříšků. 
Interní ukazatele se dívají na samotný oříšek ve skořápce, zda není špinavý, poškozený nebo napadený škůdci. Mezi ostatní vady pak patří například počet prázdných skořápek v balení, cizí příměsi a zlomky. 

Podle celkového vzhledu, barvy skořápky a jejího poškození, kvality a přítomnosti nečistot a zlomků dělí USDA pistácie následovně:

Přirozeně otevřené pistácie

• U.S. Fancy
• U.S. Extra No. 1
• U.S. No. 1
• U.S. Select

Mechanicky otevřené pistácie

• U.S. Artificially Opened

Neotevřené pistácie

• U.S. Non-Split

Samozřejmě, že čím vyšší obchodní třída, tím vyšší jsou nároky na ni. Podobně jako je to i u mandlí nebo kešu! Obecně by měly být skořápky čisté, jejich barva jednotná a neměly by na sobě mít skvrny. Pistácie uvnitř musí být perfektně vysušené, křupavé a nesmí nést známky poškození nebo být žluklé. Průměr pistácie ve skořápce by neměl být menší než 11,88 mm. To se měří sítem s kulatými otvory. V žádné obchodní třídě nesmí být obsaženo více než 5 % takto malých oříšků. 

USDA dále pistácie dělí i podle velikosti, respektive váhy. Jde o to, kolik ořechů se vejde do jedné unce (asi 23 gramů).

Tak jako je tomu u kešu či mandlí, pistácie se pěstují v různých odrůdách. Rozdělit je můžeme podle zemí původu i podle typických odrůd v nich pěstovaných. 

Podle tvaru můžeme pistácie rozdělit na krásné kulaté (které jsou většinou typické pro pěstitele v Evropě) a podlouhé (které jsou typické pro země Blízkého východu a USA).

Tento kulatý druh pistácií je nejznámější. A je to pravděpodobně ten, který jste už jedli mnohokrát. Pistácie má kulatý tvar a její popularita roste již nějakou dobu. 

Jumbo pistácie jsou větší než jejich bratři a budou vás stát o něco více peněz. Ale můžete si být jistí, že na produkci této varianty bylo vynaloženo mnohem více úsilí, než je tomu u jiných pistácií. Odrůda je totiž velmi citlivá na nedostatek vody a živin. 

Akbari odrůda má vysokou tržní hodnotu především díky mandlovému tvaru, dlouhému a velkému jádru. Ahmad Aqaiee je zase velký, mandlově tvarovaný oříšek se smetanově bílou skořápkou. Badami pistácie se svým tvarem taktéž podobá mandli, má však menší nevýraznou barvou.

Pistácie Antep se pěstují v Turecku a jsou známé svou velmi vysokou kvalitou. Antep pistácie jsou sice menší než jiné pistácie na trhu, každý ořech má však velmi bohatou chuť. Antep pistácie se taky řadí mezi jedny z prémiovějších druhů, které lze koupit.

Akbari pistácie jsou velmi podobné íránským dlouhým pistáciím. Bývají o něco delší. Tyto pistácie mají výraznou ořechovou chuť a vyšší obsah nenasycených tuků.

Jsou většinou větší než pistácie z oblasti Středozemí a jejich skořápku lze snadněji otevřít. Tyto ořechy jsou často prodávané s různými s příchutěmi. Oblíbené jsou i v čokoládě. Aby producenti zakryli skořápku, na které se u odrůd často objevují skvrny, barví pistácie načerveno barvivě z červené řepy. Jedna z nejstarších a nejznámějších kalifornských odrůd je Kerman.

V oblasti Castilla la Mancha na jih od Madridu pěstují pistácie charakteristické svou intenzivní chutí. Tento chuťový profil mají hlavně díky širokému teplotnímu rozmezí mezi dnem a nocí. Také patří mezi jedny z největších.

Italská produkce pistácií probíhá téměř výhradně na Sicílii. Nejznámější a nejoceňovanější odrůdou je slavná Bronte pistácie, taky se jí říká zelené zlato Sicílie. 

Je dokonce držitelem certifikátu PDO, jenž EU uděluje produktům, které pocházejí z naprosto unikátního prostředí a které jsou zpracovávány tradičně a šetrně. Kvůli lávové půdě není možné zavést do fáze sklizně jakýkoli druh mechanizace, čímž není možné snížit výrobní náklady. To z pistácií Bronte činí velmi drahou surovinu.

Co všechno se s pistáciemi dá dělat v kuchyni a proč je vůbec jíst? To se dočtete v našem článku! A pak si hned do košíku přihoďte pár zelených krásek. Ať už máte rádi neutrální klasiku, ostřejší tóny kajenského pepře, nebo sladkou variantu nejen pro zlobivé děti, nezapomínejte, že pistácie jsou nejlepší, když je máte vždy po ruce. Třeba ve sváčonosiči.