Co se v článku dozvíte?
Vápník – všech minerálů král
Vápník neboli kalcium je nejhojněji zastoupeným minerálem v lidském těle – tvoří až 2 % naší tělesné hmotnosti. Pokud tedy vážíte 60 kilo, neustále si s sebou nosíte více než kilogram vápníku. Jeho hlavní zásobárnou jsou zuby a kosterní systém, pro který má vápník zároveň i největší význam. Neméně zásadní roli ale hraje při přenosu neurosvalových podnětů, předávání signálů uvnitř buněk a srážlivosti krve.
Kalcium navíc podporuje plodnost a bezproblémové početí. Jeho příjem by si však měly hlídat i ženy v období kojení, kdy má tělo na příjem minerálů přirozeně vyšší nároky.
Doporučená denní dávka vápníku pro dospělé se pohybuje okolo 1000 mg. O něco větší množství (1100–1200 mg) se pak doporučuje dětem a dospívajícím. V důsledku nevyvážené stravy nebo problémů se vstřebáváním živin je totiž nedostatek vápníku nejkritičtější právě u dětí v období růstu. S jeho deficitem se ale často potýkají i starší lidé – především ženy po menopauze, a také omezení strávníci, kteří trpí intolerancí laktózy nebo jinou nesnášenlivostí mléčných výrobků.
Nedostatek vápníku se projevuje plíživě
Následky nedostatku vápníku (hypokalcemie) o sobě většinou dlouho nedávají vědět. Pokud totiž vápník dostatečně nedoplňujeme stravou nebo ho náš trávicí trakt špatně vstřebává, tělo tento deficit kompenzuje uvolňováním vápníku uloženého v kostech. U dětí to může vést ke vzniku křivice, u dospělých pak přichází obávaná osteoporóza a osteomalacie neboli řídnutí a měknutí kostí. Doprovodnými příznaky nedostatku kalcia přitom mohou být bolesti kloubů, kazivost zubů nebo svalové křeče.
Příčinou nadbytku vápníku v těle (hyperkalcemie) pak bývá „předávkování“ doplňky stravy, onemocnění ledvin či štítné žlázy nebo užívání některých léků. Pokud je tento stav dlouhodobý, roste riziko vzniku ledvinových kamenů a v krajním případě hrozí až selhání ledvin. Nadbytek vápníku se totiž mimo jiné vylučuje močí.
Které potraviny obsahují nejvíce vápníku?
Nejznámějším a nejdoporučovanějším zdrojem vápníku jsou mléčné výrobky, a to zejména sýry. Raději se však vyhněte těm taveným – obsahují fosfor, který efektivnímu využití kalcia brání. Do jídelníčku naopak zařaďte kysané mléčné výrobky, které jsou snadno stravitelné a vápník se z nich lépe vstřebává. Mezi kvalitní živočišné zdroje vápníku ale patří i sardinky konzumované v celku (tedy včetně kostí).
Z rostlinných zdrojů se pak vyplatí zvýšit příjem brukvovité zeleniny, jako je brokolice, pak choi nebo kadeřávek. K vápníkovým šampionům se ale řadí i naše oblíbené stálice, které narozdíl od zeleného lupení potěší vaše chuťové buňky a zazáří ve všech snídaňových a svačinových miskách. Pro extra porci vápníku do nich jednoduše přihoďte mandle, mák, chia semínka či sezam nebo třeba fíky, fazole, kakaové boby či ovesné vločky.
TIP: Pokud vám sezamová semínka lezou do zubů, vyzkoušejte lahodnou sezamovou pastu tahini.
Potravina | obsah vápníku na 100 g |
---|---|
mák | 1357 mg |
sezam (mletý nebo tahini pasta) | 975 mg |
eidam 30% | 952 mg |
chia semínka | 631 mg |
sardinky v oleji | 415 mg |
mandle | 246 mg |
jogurt 3,5 % tuku | 178 mg |
fíky sušené | 162 mg |
hlávková kapusta | 152 mg |
kefírové mléko | 133 mg |
tofu | 128 mg |
brokolice | 77 mg |
Zdroje vápníku mají různou vstřebatelnost
Ale pozor – vysoký obsah vápníku ještě neznamená, že jste opravdu narazili na ten nejlepší zdroj. Rostlinné potraviny totiž obsahují antinutriční látky (nejčastěji oxaláty a fytáty), které vstřebatelnost minerálů snižují. Množství kalcia, které tělo využije z luštěnin a semínek, je tak asi třikrát menší než v případě živočišných zdrojů.
Vegani přesto nemusejí zoufat. Vysokou vstřebatelností vápníku (a to dokonce vyšší než u mléka) se pyšní už zmiňovaná brukvovitá zelenina. Namísto snahy zdlábnout každý den kilo a půl brokolice je však vhodnější zdroje vápníku kombinovat, a zároveň si tak zajistit pestrost dalších živin. Dobrou volbou přitom může být i tofu, při jehož výrobě se používají vápenaté soli, nebo fortifikované (obohacené) rostlinné alternativy mléčných výrobků. Pokrýt denní potřebu kalcia pomohou také minerální vody s obsahem vápníku.
A pokud se rozhodnete vápník suplementovat, věnujte pozornost formě, kterou doplněk stravy obsahuje. Za nejlépe vstřebatelnou variantu se považuje kalcium citrát. Suplementaci o jednorázové dávce zhruba 500 mg je pak ideální načasovat před spaním. K osteoresorpci neboli ukládání vápníku do kostní hmoty totiž dochází především v noci.
Jak vápník doplnit co nejefektivněji?
Vápník není žádný sólista. K tomu, aby ho tělo správně využilo, potřebuje asistenci vitamínů D3 a K2, které podporují jeho ukládání do kostí, a naopak eliminují usazování kalcia v cévách.
Dobrým zdrojem vitamínu D jsou tučné ryby a vaječný žloutek. K jeho syntéze přispívá také sluneční záření, ale v zimních měsících je vhodnější spoléhat na doplňky stravy. S příjmem vitamínu K to naštěstí není tak složité – často se nachází v potravinách, které jsou zároveň i zdrojem vápníku, například v zelené zelenině nebo v mléčných výrobcích. A protože se jedná o vitamíny rozpustné v tucích, není radno se v jídelníčku zdravým tukům vyhýbat.
TIP: Znáte strategii food synergy? K osvědčeným kombinacím pro zdravé kosti patří třeba losos s brokolicí a tahini dipem nebo jogurt se sušenými fíky a mandlemi zdlábnutý na slunné terase.
Food synergy: kombinujte potraviny správně
Metabolismus kalcia zároveň úzce souvisí s metabolismem pohlavních hormonů (testosteronu a estrogenu). V rámci komplexní péče o zdraví se proto vyplatí usilovat o hormonální rovnováhu a s pomocí odborníků neprodleně řešit případné problémy.
Vstřebávání vápníku pak přirozeně klesá s rostoucím věkem. Zhoršit ho může i užívání antacid (léků snižujících kyselost žaludečního obsahu) nebo přehnané množství vlákniny ve stravě. Nejčastějším hříchem ale bývá špatná životospráva. Vyhněte se proto nadměrné konzumaci alkoholu, kofeinu a soli, kouření i stresujícímu a sedavému způsobu života.
Tipy, jak podpořit vstřebatelnost vápníku a zdraví kostí:
- Rozložte příjem vápníku do několika jídel během dne včetně večeře
- Eliminujte antinutriční látky – namáčením, klíčením, fermentací
- Dbejte na adekvátní příjem bílkovin (ani málo ani moc)
- Pečujte o zdraví střev, kde se vápník vstřebává
- Přijímejte dostatek hořčíku a zinku, které se podílejí na mineralizaci kostí
- Dopřávejte tělu pravidelný pohyb, který (zejména do 30 let věku) stimuluje růst a zpevňování kostní hmoty
Další dílek do skládačky dlouhého a kvalitního života tak máme v hrsti. A teď je na čase převést teorii do praxe – teda na talíř. Přejeme vám dobrou chuť a pevné kosti.