Balíme zdravě: Pryč s BPA a ftaláty v plastových obalech

1. Co jsou bisfenoly a ftaláty a jak nám škodí
2. Jak je omezit
3. Jak EU reguluje jejich použití
4. Jestli jsou naše plastové obaly bezpečné

BPA free! Bez ftalátů! Hesla, kterými se ohání výrobci plastových produktů, většinou podvědomě vnímáme jako příjemný bonus. Co ale opravdu znamenají?

BPA neboli bisfenol A je organická sloučenina, která se využívá při výrobě polykarbonátů, tedy plastů. Z těch vznikají třeba kojenecké lahve, barely a lahve na vodu, sportovní pomůcky, dětské hračky nebo plastové příbory. Používají se také ve stavebnictví, elektronice, a dokonce i medicíně. Bisfenoly na nás číhají i v termocitlivém papíru, na který se tisknou účtenky nebo jízdenky. 

Bisfenolů je několik druhů a  právě „Áčko“  se využívá nejčastěji. Do hledáčku odborníků se dostalo okolo roku 2008 a od té doby vznikla řada výzkumů, které zjišťovaly, jak moc nám škodí. A vypadá to, že bychom si ho měli držet od těla.

Nežádoucích účinků BPA je celá řada. Bisfenol A zvyšuje riziko rakoviny a přispívá ke vzniku obezity nebo třeba astmatu. U mužů způsobuje úbytek spermií a problémy s erekcí. Bisfenol se totiž chová podobně jako syntetické estrogeny, a tím ohrožuje hormonální rovnováhu mužů i žen. Zároveň oslabuje naši imunitu a narušuje endokrinní systém včetně funkce štítné žlázy.

Přemýšlíte, jak byste zdraví svých buněk ochránili? Vsaďte na antioxidanty!

Bezproblémové nejsou ani další typy bisfenolů značené písmeny S a F. Dřív se předpokládalo, že škodí o něco méně, na jednoznačné vědecké závěry ale zatím čekáme.

Bouřlivou debatu vyvolal bisfenol A v kojeneckých lahvích a dětských hračkách. Kromě olizování plastů s jeho obsahem se ale do těla dostává i vdechováním a transdermálně, tedy přes kůži. Často s ním přicházíme do styku i skrze potraviny. Bisfenol je totiž součástí mnoha obalů včetně plechovek a nápojových kartonů nebo plastového kuchyňského nádobí. Jídlo ho dlouhodobým působením (a často urychleným ohříváním) absorbuje a my ho pak s chutí slupneme. Dobrota, že?

Ftaláty v plastech fungují jako změkčovadla. Nejčastěji je najdeme v PVC, vyskytují se ale i v kosmetických produktech, kuchyňském náčiní, nebo dokonce i v erotických pomůckách.

Na tělo mají negativní účinky při vdechování, kontaktu se sliznicí a při konzumaci kontaminovaných potravin. Do organismu se ale dostávají i ze znečištěného ovzduší.

A jakou paseku nám v těle udělají? Některé typy ftalátů podle odborníků zhoršují fungování ledvin a jater, zvyšují riziko vzniku alergie, jsou karcinogenní a negativně působí na naše reprodukční zdraví. Takže taky žádná hitparáda.

• Vyhněte se nevhodným plastovým obalům a lahvím.
• Omezte konzumaci polotovarů a nápojů v plechovkách.
• V mikrovlnce neohřívejte jídlo v plastových krabičkách.
• Neberte si nepotřebné účtenky, jízdenky kupujte on-line.
• Zajímejte se o složení kosmetiky, hraček a dalšího spotřebního zboží.

Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) je s úplným odsouzením bisfenolu A opatrný. V roce 2015 ale na základě studií přehodnotil jeho tolerovatelný denní příjem (TDI; z anglického Tolerable Daily Intake). Doporučení na maximální množství BPA, kterému může být každý jedinec denně vystaven ze všech možných zdrojů bez zdravotního rizika, se tak snížilo z 50 na 4 mikrogramy na kilogram hmotnosti člověka za den.

Na základě tohoto zjištění EFSA upravil také takzvaný specifický migrační limit (SML). Ten udává maximální povolené množství látky migrující z obalu do potravin. Všechny obaly tedy musí nově splňovat limit 0,05 miligramů BPA na kilogram potravin.

Jediným striktnějším omezením platným pro celou Evropskou unii je zákaz používání bisfenolu A v kojeneckých lahvích. V termopapíru pro účtenky se na doporučení EU postupně nahrazuje bisfenolem S.

U ftalátů je situace podobná: šest nejtoxičtějších z nich Evropská unie dlouhodobě omezuje a ve výrobcích pro děti a v měkčených plastových obalech stanovuje jejich maximální hmotnostní koncentraci. To se týká i materiálů, které přicházejí do styku s potravinami. V červenci roku 2020 pak došlo ke zpřísnění u dětských hraček a rozšíření zákazu vybraných ftalátů na všechny měkčené plastové výrobky.

Náš postoj k ftalátům a bisfenolům asi není těžké uhodnout. Látkám, které nejsou bezpečné pro kojence, nesvěříme ani naše miminka v podobě vypiplaných a pečlivě vybraných surovin. Kromě toho, že nám záleží na zdraví našich zákazníků, byli bychom sami proti sobě. Většina členů našeho týmu totiž plody své práce ochutnává častěji než často.

S čistým svědomím tak můžeme říct, že jsou naše obaly bezpečné. Přesto, že stále volíme plasty, vybíráme jen ty bez ftalátů a bisfenolu A.

Ze zdravotně nezávadného plastu je samozřejmě i náš Sváčonosič. Na jeho výrobu používáme materiál nejvyšší kvality – je odolný, neobsahuje BPA ani ftaláty, a navíc ho můžete bez obav šoupnout i do myčky nádobí. Sváčonosič je nejlepší svačinový parťák. Za půl minuty si do něj nachystáte kombinaci přesně podle vaší chuti nebo výživových doporučení. Všechny dobroty pak uchrání před vlhkem i zmačkáním nebo potlučením. Pak už si stačí vybrat recept podle toho, jestli zrovna sedíte v kanceláři, nebo chystáte svačinu dětem do školy, jestli jste sportovec nebo vegan!

Plasty jsou dobrý sluha, ale zlý pán. Když jsou jejich služby potřeba, vyplácí se spoléhat na kvalitu. A ta u nás hraje prim. Obaly proto vybíráme stejně pečlivě jako suroviny, abychom zachovali perfektní křupavost oříšků i lyofilizovaného ovoce, jejich lahodnou chuť a zdravotní benefity.