🍍 20 % na LYO OVOCE s kódem: KRUPNITO20 🥭 a DOPRAVA ZDARMA do Balíkovny nad 500 Kč.

Košík

(0)
Zavřít

V košíku nemáte žádné zboží.

10 zajímavostí o vanilce

ve čtvrtek 2. 12. | 18513x přečteno | 8 minut čtení


Říká se jí královna všech koření. Vanilku každý z nás důvěrně zná – má neodolatelně nasládlou chuť, výrazné aroma a umí s každým sladkým receptem udělat voňavé divy. Jedná se přitom o jedno z nejdražších koření na světě. Mrkněte se s námi na 10 zajímavých faktů o vanilce! Věděli jste třeba, že za její celosvětovou dostupnost vděčíme 12letému klukovi z Reunionu?

Sdílet



10 zajímavostí o vanilce

V článku se dozvíte zajímavé podrobnosti o tom, že…

1. Nevšední podívaná

Vanilkový lusk, tedy ta část rostliny, pro kterou vanilku celý svět zbožňuje, je plodem rostliny s názvem vanilkovník. A vanilkovník je orchidej. Na okrasnou kytku, kterou znáte od maminky z parapetu, ale zapomeňte, vanilka moc parády nenadělá.

Důvodem je to, že kvete pouhých 24 hodin! Pohled na rozevřený květ vanilky je tak vskutku jedinečným zážitkem. Tento fakt ale s sebou nese spoustu dalších problémů. Vanilka má kvůli tomu v přírodě jen velmi malé okénko na to, aby přiletěl opylovač a z krásného květu se stal voňavý lusk.  

Zajímavá fakta o vanilce
Květy vanilkovníku jsou rozevřené pouze jeden den. K opylení tak musí dojít velmi rychle.

2. Oblíbená pochoutka Aztéků

Vanilka pochází z Mexika. Znali ji už Totonakové – prapůvodní obyvatelé střední Ameriky. Postupně je vytlačili Aztékové, kteří si vanilkové lusky oblíbili taktéž – dokonce je přidávali do nápoje z kakaových bobů, dávného předchůdce dnešní čokolády.  

Jedním z prvních záznamů o rostlině, kterou dnes známe jako vanilkovník, je zápis z roku 1529 od Bernarda de Sahagúna, františkánského misionáře, který psal o Novém světě. Rychle si osvojil původní jazyk Aztéků (nahuatl), a byl tak schopen věrně zdokumentovat poznatky o aztécké kultuře přímo v jejich jazyce. A tak dnes víme, že se v původním jazyce říkalo vanilce tlilxochitl a že se používala jako (dnes bychom řekli) léčivá rostlina.  

Historie vanilky
Vanilkovník je popínavá orchidej. Pochází z Mexika a znali ji už předchůdci Aztéků!

3. Celosvětová láska

Za rozšíření vanilky do celého světa vděčíme španělským dobyvatelům. Ti ji společně s dalšími poklady objevenými na svých zámořských cestách dovezli do Evropy počátkem 16. století a vanilka se rychle stala exotickou neřestí největších Evropských vůdců té doby. Oblíbila si ji i královna Alžběta I.!

Po celých 300 let měli Mexičané monopol na pěstování a export vanilky do Evropy. Francouzi, kteří si vanilkovou chuť zamilovali do pečiva, si však chtěli pěstovat vlastní vanilkové lusky. Byli schopni vypěstovat zdravé kvetoucí rostliny, ale z květu se nikdy nestal vysněný lusk. Co tehdy ještě nevěděli? Že vanilku přirozeně opyluje v přírodě pouze jedna jediná včela, která se nachází pouze v oblastech původního výskytu vanilkovníku. 

4. Opylení vanilky není žádný med

Kdyby se měli pěstitelé spoléhat na přírodu, nemohla by být vanilka celosvětovým fenoménem. Naštěstí se dá příroda poměrně lehce obalamutit. Pěstitelé sice mají jen jeden jediný den, aby zařídili, že dojde k opylení květu vanilky, přišli však na způsob, jak vanilkový lusk získat i bez opylovačů!

Ve skutečnosti za tímto „objevem“ stojí 12 leté dítě! V roce 1841 na ostrově Reunion mladý otrok Edmond přišel na způsob, jak pomocí ručního opylení přenést samčí pohlavní buňky – pyl, na bliznu, tedy samičí část květu vanilkovníku. Zjistil také, že blizna je schovaná v květu pod „víčkem“ z okvětních lístků. Tato záklopka (chlopeň zvaná rostellum) se musí odklopit a pomocí malého nástroje (seříznutého kousku bambusu či „párátka“) ručně zajistit opylení.  

Malému Edmondovi to ale světovou slávu nepřineslo. Svůj život dožil v chudobě a jeho příběh málem skončil v propadlišti dějin. Až o sto let později byl oficiálně uznán Edmondův přínos pro pěstování a světový obchod s vanilkou. Dnes stojí na Réunionu jeho socha.  

Opylování vanilkovníku
K ručnímu opylení vanilkovníku je potřeba seříznutý kousek bambusu – takové „párátko“.

5. Vanilka roste jen u rovníku

Vanilka ke svému růstu a správné prosperitě potřebuje specifické podnebí. Libuje si v rovníkovém klimatu – musí mít pravidelný přísun mírných srážek a celoroční teploty mezi 20 a 30 °C. Ideální vlhkost vzduchu je kolem 80 %. To už je pořádné dusno, co říkáte? Zároveň jí nesvědčí přímé slunce ani vysoká nadmořská výška. Celosvětová produkce vanilky se proto pohybuje jen v zeměpisné šířce 10–20° od rovníku!

Vanilka se taky musí mít čeho držet. Vanilkovníky jsou vlastně liány, které ke svému růstu potřebují kmen nebo jinou podpěru. Pokud by ji pěstitelé nechali růst, vyrostla by až do nebe? To samozřejmě ne – rostla by ale tak vysoko, jak by jí podpěra umožnila. Vysoké vanilkovníky ale mají méně květů, a tedy i méně lusků. Proto se při pěstování zastřihávají nebo stáčí zpět k zemi.  

6. Jemné odstíny odrůd vanilky

Vanilka se od svého objevu používala jako přísada zjemňující chuť pokrmů. V roce 1602 však dostal Hugh Morgan, lékárník královny Alžběty I., skvělý nápad použít vanilku jako samostatnou příchuť.  

A dnes jsme ve vychutnávání vanilky ještě dál. Dokonce můžeme ochutnat různé odrůdy vanilky! Původní – mexická vanilka je tzv. vanilka pravá (Vanilla planifolia, rostlina je česky známá jako vanilkovník plocholistý). Ve Střední a Jižní Americe se dnes pěstuje ještě i vanilkovník velkokvětý (Vanilla pompona).

zajímavosti a fakta o vanilce
Vanilkové lusky se sklízí, když jejich špička začne lehce žloutnout.

Mnohem známější a oceňovanější je ale v dnešní době tzv. vanilka bourbonská. S alkoholickým nápojem (bourbonem) ale nemají její název, ani vůně a chuť nic společného. Když se Francie v sedmnáctém století zmocnila ostrova Réunion, pojmenovali jej podle tehdy vládnoucí dynastie Bourbonů. Vanilka se může honosit přízviskem „bourbon“ pouze pokud byla vypěstovaná a zpracovaná na Madagaskaru nebo ostrovech Réunion, Mauricius, Comoro a Mayotte. Aroma bourbonské vanilky je výrazně sladké, silné a dlouhotrvající.

Že jste už ale slyšeli i něco o tahitské vanilce? Ta pochází z Francouzské Polynésie z kultivaru vanilla tahitensis. Tahistská se jí říká podle největšího ostrova celého souostroví – Tahiti. Překvapí květinově-ovocným aroma, které bývá často přirovnáváno k lékořici, třešním nebo vínu.  

Vanilkové lusky se liší i velikostí, zbytkovým obsahem vody a oleje. Proto se třeba naše vanilka z Papuy-Nové Guiney dokonale hodí pro výrobu extraktů nebo k macerování v mléce či smetaně. Je totiž sušší a menší. Tak který lusk si vyberete?

7. Pravý vanilkový extrakt nic nepřekoná

Zapomeňte na levné vanilinové cukry z obchodu. Pravou vůni vanilky do svého pečení dostanete jen a pouze s vanilkovým luskem! Že je jeho zpracování otrava? Připravte si domácí vanilkový extrakt, který budete mít vždy po ruce. Vanilkové extrakty si můžete koupit i už hotové, domácí výroby se ale bát nemusíte. Stačí začít s dostatečným předstihem.

K výrobě budete potřebovat 200 ml kvalitního alkoholu, 2–3 vanilkové lusky a uzavíratelnou, dobře těsnící nádobu. Lusky se vloží do nádobky, ponoří celé do alkoholu a nechají se macerovat. Výsledkem je kvalitní extrakt s omamnou vůní. Podrobný návod včetně nejčastějších otázek jsme sepsali v článku.

A máme ještě jeden tip. Takový domácí extrakt je i krásným dárkem na narozeniny nebo Vánoce pro všechny gurmány.  

vanilkový extrakt
Vyrobit si vanilkový extrakt doma není žádná věda. Zkuste to s námi!

8. Tajemství dokonalé chuti je v sušení

Vanilka se komerčně pěstuje buďto ve skleníku, kde se udržují vhodné podmínky pro pěstování, nebo se vytipuje dostatečně přístupný vhodný terén ve volné přírodě.  

Od opylení to do sklizně trvá přibližně devět měsíců a vanilkové lusky jsou při sběru zelené. Jak tedy pěstitelé poznají, že je čas odstřihnout je od stonku? Špička vanilkového lusku začne jemně žloutnout.  

To, co dává vanilce její charakteristickou hnědočernou barvu, je proces sušení. A právě při sušení se v luscích vyvine ta pravá omamná vanilková vůně! Věděli jste, že v Mexiku se proces sušení liší od postupů na Madagaskaru? Fazole zabalí do látky a nechají den až dva vysoušet v pecích. Pak rozprostřou lusky na slunce a až seschnou, přemístí je do dřevěných krabic, aby z nich odešla zbytková voda. Celý proces sušení, a tím i rozvíjení chuti trvá klidně i 6 měsíců. Spousta úsilí, co říkáte?

Na Madagaskaru ještě před vysoušením na slunci ponoří zelené vanilkové lusky na krátkou dobu do horké vody. Až pak je zavírají do krabic k důkladnému „vypocení“ a rozprostírají k sušení na slunce.  

fakta o vanilce
Při sušení se u vanilky rozvíjí její jedinečné aroma.

9. Souboj na ostří nože: Vanilka versus vanilin

Vanilka lidstvo fascinuje natolik, že se dokonce vyrábí umělé náhražky vanilkové vůně.  Kolikrát už jste v obchodě sáhli po vanilinovém cukru, protože byl levnější? A nebyli jste pak zklamaní podivně umělou chutí a nevýrazným aroma svého dortu, vanilkových rohlíčků nebo palačinek? Vanilin je totiž jen uměle vytvořeným aromatem – pravou vanilku nepotkal ani z rychlíku.  

Vanilka obsahuje více než 180 aromatických látek a vanilin je pouze jednou z nich. Není se tak čemu divit, že nemá takovou sílu. Vanilin poprvé izoloval Nicolas-Theodore Gobley v roce 1858 odpařováním z vanilkového extraktu. Dnes se ale vanilin vyrábí například z odpadu při výrobě celulózy. 

vanilkový cukr versus vanilka
Nejste si jistí, jak vybrat vanilkový cukr? Poradíme v článku!

10. Zajímavosti na závěr

Stejně jako jiné druhy potravin, i vanilka se na světovém trhu dělí do obchodních tříd. Nejvíc ceněné jsou lusky třídy A. Jsou krásně lesklé, rovné a dlouhé. Mají dokonale vyvinuté aroma a vyšší vlhkost. Často se setkáte s označením „Premium“ nebo „Gourmet“. Vanilkové lusky třídy B bývají kratší, sušší a ne tak celistvé. Perfektně se ale hodí pro výrobu extraktů, kde nižší obsah vody nevadí.

Data světových obchodních statistik ukazují, že produkce vanilky v posledních 10 letech stagnuje. V roce 2019 bylo celosvětově obchodváno 7 720 tun vanilky. Největší podíl na trhu má Madagskar, za ním se drží Indonésie a až třetí je Mexiko.  

Není se také čemu divit, že vanilka je se svou vůní odpradávna součástí aromaterapie. Má uklidňující a relaxační účinky, navozuje hřejivou atmosféru a pomáhá uvolnit mysl i tělo. A vsadíme se, že podobný efekt má na každého i vanilková zmrzlina! 

Tak co, dostali jste při čtení článku chuť na pořádnou dávku sladce vonící vanilky?

Čtěte také

Líbí se Vám článek?

Přihlaste se k odběru a dostávejte další zajímavé články do e-mailu každý týden.

Odebírat

Kam dále?

zavřít

Přihlášení pomocí e-mailu

Zapomněli jste heslo?