Rakytník sušený

Krásně barevné plody rakytníku řešetlákového, dřeviny, která je u nás známá už po celá staletí, ale poslední dobou se opět těší většímu zájmu. Často byly tyto bobulky využívány v lidovém léčitelství – například v Rusku se dokonce rakytníku říkalo „sibiřský zázrak“, právě díky množství vitamínů a minerálních látek. Nyní se využívá jak v potravinářství, tak i jako doplněk stravy a v kosmetice. Má jemně kyselou chuť, za kterou může značný obsah vitamínu C, ten je dokonce několikanásobně vyšší než u citrusů; má krásně oranžovou, někdy až načervenalou barvu, která závisí na obsaženém množství karotenoidů v jednotlivých bobulkách.

Sušený rakytník můžete jen tak zobat jako svačinu nebo si jej přidat do ranní kaše či jogurtu. Díky vysokému obsahu vitamínů se rakytník používá i v podobě čaje. Stačí jednu až dvě lžičky přelít litrem vroucí vody, nechat patnáct minut louhovat a následně scedit. Pokud však chcete z rakytníku dostat do těla co nejvyšší množství vitamínu C, doporučuje se jíst ho tepelně neupravený.

1. Rakytník je dvoudomá rostlina, proto je při sázení nutné mít samčí i samičí rostlinu.
2. Je považován za rostlinu budoucnosti, protože obsahuje velké množství prospěšných látek.
3. Jedna kulička rakytníku dokáže pokrýt denní dávku vitamínu C.
4. Velké množství vitamínu C se zachová, i když jsou plody zmrazené, šetrně tepelně zpracované či usušené.
5. Obsažené minerální látky mohou podpořit správnou funkci paměti a mozkové činnosti.

Rakytník je dvoudomá rostlina, a to je důvod, proč při pěstování potřebujeme mít vedle sebe samčí i samičí rostliny. Jinak by keře neplodily. Pěstovat rakytník není až tak složité, proto se nemusíte bát ho vysadit na svých zahrádkách. Daří se mu nejlépe na sluníčku v dobře propustné půdě. Jediné, co mu opravdu nesvědčí, je stín a trvale vlhká půda. Rakytník je velmi odolná rostlina, takže se nebojte, že by nevydržel mráz nebo velká vedra. I když je jeho pěstování velmi jednoduché, jeho sběr je tou nelehkou a nemilou částí. Díky trnům, které tuto krásnou rostlinku zdobí, se stává z trhání plodů celkem náročná a trpělivá práce. Vyčesávat plody se nedoporučuje, protože i při ručním sběru mohou kuličky snadno prasknout, a to kvůli tenké slupce a poměrně velkému množství šťávy ukryté v plodu.

„Plody rakytníku jsou malé, žluté, kyselé bobulky plné semínek, které po rozkousání, uvolní rakytníkový olej. Ten je bohatý na vitamin C, který se šetrným sušením zachová a neztrácí se. Díky vysokému podílu vitaminu C a obsahu rakytníkového oleje je plod i po usušení měkký. Na výrobu 100 g rakytníku připadá 550 g čerstvé suroviny, kterou vypěstovali i sklidily farmáři na Ukrajině, kde se rostlině velmi daří.“