Veronika Cholastová

VERONIKA CHOLASTOVÁ

     

 

Co děláš pro Svět Plodů a proč?

Vedu prodejnu v Brně, mám na starost blog, články a textový obsah. Pomáhám s vývojem nových produktů a jejich receptur.Proč to dělám? Protože celý můj život se točí kolem jídla a hlavně kolek kvalitního a dobrého jídla. Z restaurací to byla nejlepší cesta, kterou jsem se mohla vydat. Moje práce teď spojuje všechny mé záliby, na které jsem právě kvůli práci neměla nikdy čas. 



 

Jaké máš zájmy, co tě dělá šťastnou a co tě zaručeně rozesměje?
 
Miluji jídlo, vaření, čtení, hudbu a zahradničení.
Šťastnou mě dělá má láska k jídlu a zvědavost. Pokaždé, když přijede nový produkt nebo zkouším nový recept, jsem jako malé dítě u vánočního stromečku. Šťastná jsem za skvělou skupina lidí, se kterými můžu denně pracovat - ne každý to může o svém týmu říct!
Radost mi každý den v práci dělají spokojení zákazníci a vědomí, že prodáváme jen to nejlepší - a koštování plodů!
Co mě rozesměje? Černý humor, překlepy v textu, lidská hloupost...
 
     

 

   

Tvá superschopnost?

Zvědavost, vyvinutá chuť a čich, která se hodí u zkoušení surovin, fotografická paměť a ukecanost. Tu většina lidí nebere jako něco pozitivního a je pravda, že mi to často život komplikuje. Ale spojte zvědavost a ukecanost a získáte mě - vím toho (nejen) o jídle spoustu a nebojím se to říct! Málem bych zapomněla, pokud mám malé zavazadlo nebo lednici a spoustu věcí, můj mozek přepne do "tetris módu" a využije každý centimetr čtverečný!

Co bys chtěla jednou umět?

Už dlouho si slibuji, že se naučím víc cizích jazyků. Jednou bych tedy chtěla umět tolik jazyků, kolik jen zvládnu a mé nereálné přání je umět mluvit se zvířaty. Možná jednou v budoucnu... 

A taky bych chtěla přijít na zelný trh nebo do obchodu s kvalitními potravinami a říct: "Nic nechci ani nepotřebuji." - to mi zatím vůbec nejde!

   

Tvá nejvíce a nejméně oblíbená surovina?

Zbožňuji australský makadam a lyofilizovanou červenou řepu - u té jsem však zatím nenašla žádnou podobu, kterou bych nezbožňovala.Nesnáším kustovnici a rozinky - ty mě odpuzují od dětství.

Tvé nejoblíbenější jídlo je?

Tohle je pro mě nejtěžší otázka, nejsem schopná vybrat jedno nejoblíbenější! Miluji červenou řepu, vejce, ryby, sýry, křupavé saláty a horké polévky - ne nezbytně dohromady! Během vypisování surovin mi došlo, že to musí být boršč nebo maminčino nedělní pečené kuře. Vidíte? Ani tak nemůžu říct jen jedno...

     
 

Tvé závislosti a zlozvyky?

Závislá jsem na jídle, mluvení o něm, pak na kávě a lásce.
Zlozvyk je u mě ukecanost. Když totiž narazíte na téma, které je v TOP10 nejpřehrávanějších monologů, marně hledáte tlačítko k pozastavení přehrávání. A taky často dělám advokáta lidem, věcem, zvířatům a jídlům, kterým je křivděno a pak si to odskáču, protože ráda dramatizuji. A dělám obličeje, aniž bych o tom věděla. Ukecaná, co?
   

Jak vypadá tvůj ideální den?

Probudím se na horské chatě uprostřed zimy, obklopena zvířaty a svými blízkými, kdy můžeme většinu dne lyžovat, užívat si přírodu, přátele a rodinu. Přečíst knihu, nadechnout se čerstvého vzduchu, podívat se na modré nebe. Samozřejmě je nezbytné prokládat to dobrým jídlem a skleničkou vína! Ano, pořád o něm budu mluvit...

    
   

Jak si představuješ svůj poslední den v životě?

Na festivalu asijské kuchyně mě agresivně vyvádí ochranka z All You Can Eat baru těsně před mou vlastní explozí a křikem: "Ničeho nelituji!"
Zemřu na poslední kimchi knedlíček, který jsem si v baru tajně strčila pod tričko a dramaticky ho sním před ochrankou...

Jak se v práci udržuješ organizovaná?

Pomáhají mi kolegové, od kterých se učím a inspiruji, také organizéry, aplikace, kalendář a důsledná paní vedoucí. Trocha chaosu ve mě ale vždycky zbude...