Jak rostou mandle?

 

Věděli jste, že mandle ve skutečnosti nejsou ořechy? Jsou to jádra pecek uvnitř plodu mandloně, stejně jako to známe třeba u meruněk. Chcete vědět, jak mandle rostou, po kolika letech začínají mandloně plodit nebo jak jsou sladká jádra zbavována tvrdých skořápek? Zajímá vás, jakou cestou si musí mandle projít, aby se dostaly až k vám? Přiblížíme vám průběh pěstování, proces zpracování a jiné zajímavosti, které vedou ke slastnému mlsání vašich oblíbených ořechů.

 

V článku se dozvíte:

  1. Jak se mandle pěstují 
  2. Jak probíhá jejich sklizeň 
  3. Co se s nimi děje dál 
 
cerstve-sklizene-mandle
Mandle je ve skutečnosti jádro pecky uvnitř kožovitého plodu (rubiny).
 
 
Pěstování

Nejvhodnější polohy pro pěstování mandloní jsou v teplých nížinách subtropického pásu s dostatkem srážek, jaké najdeme například ve středomoří nebo ve slunné Kalifornii. Jde o světlomilnou a teplomilnou dřevinu a pěstování ve vhodných podmínkách má podstatný vliv nejen na růst stromu, ale především na úrodnost a kvalitu plodů.

Mandloňové sady obvykle plodí po dobu 25 let a první úrodu přinesou tři roky po výsadbě. Od listopadu do ledna procházejí mandloně obdobím klidu, kdy si střádají živiny a energii na úrodu v příštím roce. Ke konci vegetačního klidu se začnou pupeny na větvích každého stromu připravovat na kvetení a na přelomu února a března se mandloně obsypou krásně bílými nebo narůžovělými květy.

 

kvetouci-mandlon

 

Pěstování mandloní je náročné kvůli jejich přecitlivělosti na chladnější teploty. Kvetou sice brzy zjara, jakmile se však květy rozvinou, teplota nesmí spadnout pod 0 °C. Mrazy mohou farmáře připravit o celou úrodu!

Většina mandloní je cizosprašná, což znamená, že k opylení je potřeba pyl z jiné rostliny přenášený nejčastěji hmyzem. Součástí sadů jsou proto včelí úly, případně sem své včely každoročně přivážejí včelaři, aby farmářům poskytli chybějící kousek skládačky. Pěstitelé si včelstva pronajímají, aby zajistili, že jim stromy dobře ponesou. Řada odrůd vyžaduje dokonce tzv. křížové opylování, což znamená, že k opylení dochází mezi rostlinami, které musí mít vzájemně kompatibilní pyl. V jednom sadu tedy většinou najdeme hned několik odrůd mandloní, které se mezi sebou mohou opylovat navzájem.

Od března do června jádra mandlí dozrávají a dorůstají do plné velikosti, ukryté v zeleném chlupatém obalu (plodu), který se nazývá rubina. Jakmile jarní deště ustanou a počasí se oteplí, začnou zemědělci své sady uměle zavlažovat, přičemž dbají na to, aby každá kapka vody byla využívána zodpovědně. V červenci kožovitý plod ztmavne a praskne, aby tak odkryl mandlovou skořápku a nechal ji i jádro uvnitř vyschnout. Krátce před sklizní se rubina zbarví do slámově žluté barvy a úplně se otevírá.

 

jak-rostou-mandle

Jakmile rubina zežloutne a úplně se otevře, jsou mandle připravené na sklizeň.

 

Sklizeň

Od srpna do října probíhá sklizeň. Speciální stroj chytí strom a třese s ním, dokud nejsou všechny mandle na zemi. V některých sadech probíhá sklizeň tradičním způsobem a ořechy jsou střásány ručně s pomocí dlouhých tyčí. Farmáři nechají ořechy padat na předem připravené plachty, aby s nimi mohli následně snadno manipulovat. Mandle, chráněné skořápkami a rubinou, poté přirozeně schnou na slunci po dobu 7–10 dnů. Pak přichází na řadu kombajn nebo šikovné ruce farmářů, které ořechy sesbírají a vypraví na další zastávku na jejich cestě. 

Každá odrůda mandlí se sklízí samostatně, takže k tomuto procesu v sadu obvykle dochází dvakrát až třikrát. Po sklizni se mandloně ukládají k odpočinku, aby načerpaly sílu a živiny na další rok, a celý koloběh tak začíná znovu.

 

jak-probiha-sklizen-mandli

Sklizeň mandlí probíhá ručně nebo za pomoci strojů, každá odrůda se sklízí zvlášť. 
 

Zpracování

Po sklizni jsou mandle dopraveny do skladu, kde následuje proces čištění a třídění. Jádra procházejí válcem, který odstraňuje seschlý ochranný obal, skořápku a veškeré zbytky ze sadu, jako jsou větvičky nebo kameny. Mandlové skořápky se používají jako podestýlka pro hospodářská zvířata a chlupatá seschlá rubina je výživným krmivem. Jádra zbavená skořápky procházejí procesem ručního třídění, kde jsou vyřazena všechna flekatá či jinak napadená jádra.

Další zastávkou je procesor pro třídění velikosti, kde mandlová jádra prochází sítem a padají do samostatných košů podle toho, jak jsou velká. Takto roztříděné mandle jsou pečlivě skladovány, dokud se nevydají na cestu na pult nebo vstříc dalšímu zpracování.

 

proces-loupani-mandli

Mandle jsou zbaveny skořápek a následně procházejí ručním tříděním, kde jsou vyřazeny vadné kusy.
 

Po tom, co jsou jádra zbavena skořápek, procházejí některé mandle ještě procesem tzv. blanšírování, kdy jsou odstraněny slupky. V takovém případě je prvním krokem opaření mandlí – do nádoby s ořechy se vstřikuje horká voda nebo pára, které jsou ořechy vystaveny po dobu několika minut v závislosti na jejich velikosti. Spařená jádra mandlí dále procházejí řadou gumových válečků v blanšírovací komoře, které uvolněné slupky odstraní. Poslední zbytky slupek se z jader opláchnou proudem vody a v závěru prochází ještě ruční kontrolou. Nakonec se mandle zbavené slupek důkladně vysuší. Blanšírované mandle se využívají například pro výrobu mandlové mouky, marcipánu nebo k dekoraci cukrářských výrobků.


jak-probiha-blansirovani-mandli

Během blanšírování jsou mandle spařeny horkou vodou nebo párou. Ta uvolní slupku, která se pak snadno sloupne.
 

Věděli jste, že...?

Přestože mandloně vyžadují opravdu teplé a slunné podnebí, jeden mandloňový sad najdete dokonce i u nás v Česku, konkrétně v Hustopečích na jižní Moravě. Tato rarita rozhodně stojí za návštěvu, jedná se totiž o jediný mandloňový sad ve střední Evropě! Navštivte ho začátkem jara a pokochejte se pohledem na voňavé mandloně obsypané narůžovělými kvítky.

 

logo_small