Jak poznat nedostatek vitamínů A, D, E a K?

1. Co je to vitamín
2. Jaký je rozdíl mezi hypovitaminózou a avitaminózou
3. Jak se projevuje deficit vitamínů rozpustných v tucích

Základními složkami naší stravy jsou živiny neboli nutrienty. Dělíme je na dvě skupiny: makronutrienty a mikronutrienty. Makronutrienty neboli makroživiny jsou pro tělo zdrojem energie a stavebních látek. Patří mezi ně proteiny (bílkoviny), sacharidy (cukry a škroby) a lipidy (tuky). Zajišťují růst a vývoj organismu i jeho každodenní fungování. Za den jich tělo spotřebuje relativně velké množství – stovky až tisíce gramů. Pak jsou zde mikronutrienty neboli mikroživiny, které nesou své označení proto, že jich tělo potřebuje daleko menší množství, tedy miligramy nebo mikrogramy denně. Mezi mikronutrienty řadíme vitamíny, minerály a stopové prvky.

Vitamíny jsou nepostradatelné v procesu látkové výměny mezi organismem a vnějším prostředím. Jednoduše řečeno – vitamíny umožňují tělu správně fungovat. Významně se podílejí na metabolismu makroživin (bílkovin, sacharidů a tuků) i na správném fungování řady důležitých tělesných funkcí, jako je například celý imunitní systém, výstavba nových tkání nebo ochrana buněk před stárnutím a degenerací. Každý ze 13 dosud známých vitamínů je nepostradatelný pro správné fungování a celkové zdraví organismu a bez něj by naše tělo strádalo.

Lidské tělo vitamíny buď neumí vyrábět vůbec, nebo pouze v omezeném (a nedostačujícím) množství. Je tedy nutné, aby byly vitamíny v adekvátním množství obsaženy v našem jídelníčku. Další možností je pak užívání vitamínových doplňků stravy. Dostatek vitamínů přitom znamená ani málo, ani moc. I přebytek některých vitamínů totiž může tělu škodit, v krajním případě pro něj dokonce může být nebezpečný. A jak je to s nedostatkem vitamínů? A spasí nás jeden doplněk stravy?

Podle závažnosti rozlišujeme dvě úrovně nedostatku vitamínu. Lehčí formu označujeme jako hypovitaminóza. Jedná se o poměrně obvyklý stav způsobený částečným nedostatkem určitého vitamínu.

Mezi projevy hypovitaminózy patří únava, náchylnost k nemocem a infekcím, chudokrevnost, zánětlivost a krvácivost dásní, poruchy hojení ran nebo problémy se zrakem. Hypovitaminóza se nejčastěji objevuje u lidí se špatnými stravovacími návyky.

Příčinou bývá nezdravé stravování bez dostatku čerstvého ovoce a zeleniny, poruchy příjmu potravy, alkoholismus nebo malabsorpční syndrom, při kterém je narušen proces vstřebávání živin ze stravy. Příčinou malabsorpce může být spousta nemocí a stavů ovlivňujících zažívání, například potravinové intolerance, zánětlivá onemocnění střev nebo špatné fungování slinivky. 

Vážnější forma nedostatku vitamínu nese označení avitaminóza. Jedná se o nemoc vyvolanou naprostým deficitem určitého vitamínu. Nemusíte se ale bát. Ve vyspělém světě se tento stav vyskytuje pouze výjimečně. Spíše než nezdravé stravování bývá příčinou avitaminózy porucha trávení, nesprávné fungování žláz s vnitřní sekrecí nebo poškození střevní mikroflóry. Způsobena může být také užíváním tzv. antivitamínů, což jsou přírodní nebo syntetické látky, které narušují funkci vitamínů nebo jejich vstřebávání do těla. Antivitamíny jsou součástí některých léků.

Nedostatek vitamínů rozpustných ve vodě jsme si už přiblížili v tomto článku, teď spolu mrkneme na zbývající čtyřku – A, D, E a K. Tyto vitamíny rozpustné v tucích si organismus umí ukládat do zásoby, ze které pak může v případě potřeby čerpat. A to v řádu dnů. Jejich vážným nedostatkem jsou ohroženi především lidé trpící již zmíněným malabsorpčním syndromem nebo cholestázou, tedy poruchou tvorby a vylučování žluči. Takový nedostatek vitamínu D ale hrozí i spoustě zdravým lidem třeba v zimě, kdy je nedostatek slunečního svitu.

Vitamín A1 (retinol) a jeho provitamín (karoten) jsou velmi důležité látky pro zdraví očí a kůže. Nedostatek vitamínu A se tak projevuje především potížemi se zrakem (šeroslepost, zánět spojivek, syndrom suchého oka) nebo zhoršením stavu pokožky. Mezi kožní projevy patří vznik pigmentových skvrn, suchá a šupinatá pokožka, akné nebo ekzémy. 

Retinol najdete v játrech, vejcích, tučných rybách a mléce. Jeho provitamín karoten pak (troufneme si říct že nepřekvapivě) v mrkvi, meruňkách, ale třeba i mangu.

Znáte přísloví: Kam nechodí slunce, tam chodí lékař? Skvěle vypovídá o tom, že nejdůležitějším a zároveň nejpřirozenějším zdrojem vitamínu D je sluneční svit, respektive jeho část zvaná UVB záření. Je třeba upřesnit, že sluneční paprsky samy o sobě vitamín D neobsahují, ovšem jejich působení v kůži stimuluje jeho tvorbu. Podle vědeckých výzkumů se 50 –⁠ 90 % vitamínu D v těle vstřebává právě kůží prostřednictvím slunečního světla, zbytek pak tvoří příjem ze stravy. Jiné studie došly k závěru, že dostatečný denní příjem vitamínu D zajistí každodenní pobyt na sluníčku o délce 20 minut.

Deficit vitamínu D vede u dětí k rachitidě (křivici), což je porucha růstu kostí. U dospělých dochází k narušení skladby kostí (osteoporóze, osteopenii) a ke zvýšenému výskytu zlomenin. K dalším projevům patří úbytek svalstva nebo snížená imunita. Nedostatek vitamínu D je přitom poměrně častým problémem. V rámci Evropy je jím především v chladnějších měsících ohroženo i 50 % populace. A to včetně dětí. Chcete vyzrát na vitamín D? Poradíme, jak na to!

Vitamín E (neboli tokoferol) je pro tělo důležitým antioxidantem, tedy látkou, která pomáhá organismu v boji proti škodlivým látkám a chrání buňky před stárnutím. Deficit vitamínu E se projevuje nejčastěji u lidí trpícími poruchami vstřebávání tuků či osob s chronickým onemocněními jater. Příznaky nedostatku vitamínu E jsou potíže se zrakem, snížená obranyschopnost a neurologické potíže. Může také dojít k narušení fungování vaječníků nebo varlat, které může v krajním případě vést až k neplodnosti. Vitamín E naštěstí není těžké doplnit. Tokoferol najdete v sóje, oříšcích a semínkách, mléce a hojně také v rostlinných olejích. 

Nedostatek vitamínu K je v našich zeměpisných šířkách opravdu výjimečná záležitost. Vitamín K se významně spolupodílí na správném srážení krve a pokud je ho v těle málo, projevuje se to zvýšenou krvácivostí a nadměrnou tvorbou modřin. Najdete ho v zelených potravinách, jako jsou brokolice, pórek, špenát nebo kapusta.
Pod tento vitamín řadíme taky takzvaný vitamín K2, který se nachází hlavně v živočišných tucích. Věděli jste, že až polovinu z naší denní potřeby vitamínu K2 vyprodukují naše přátelské bakterie v tenkém střevě? A že je nezbytný pro správnou mineralizaci našich kostí? 

Stejně jako u ostatních vitamínů ani tito čtyři bojovníci boj za zdravé tělo nevyhrají sami. Aby vše fungovalo, jak má, je potřeba synergie. Velkou výhodou vitamínů rozpustných v tucích je, že si z nich lidské tělo dokáže tvořit později využitelné zásoby. Na rozdíl od vitamínů rozpustných ve vodě u nich ale hrozí vyšší pravděpodobnost předávkování, pokud se rozhodnete vitamín suplementovat.

Pokud máte podezření, že vám nějaký vitamín chybí, zkuste do svého jídelníčku přidat jeho přírodní zdroje. Těmi se nepředávkujete. Pokud budete chtít zařadit doplněk stravy, nejlépe uděláte, když svůj zdravotní stav ještě před tím zkonzultujte s lékařem.