Nutrigenomika aneb stravování na míru

1. Co je to nutrigenomika
2. Jak nám může pomoci
3. Proč je stravování tak individuální
4. Jak geny ovládají metabolismus
5. Kdy o nutrigenomice uvažovat

Nutrigenomika je fascinující, stále se rozvíjející vědní obor, který pomocí genetického testování určuje souhru mezi geny, výživou a zdravím. Informace získané genetickým testováním pak slouží k nastavení ideálního stravovacího plánu pro každého z nás. Jednoduše řečeno, nutrigenomika je vědní obor, který se zabývá vztahem mezi geny a stravováním. Zjistíte například, jak pomocí výživy ovlivnit, zda se projeví, nebo neprojeví vaše genetické predispozice.

Vzrušení kolem nutrigenomiky vychází z představy, že její použití v praxi bude základním kamenem pro nalezení individuálního stravovacího manuálu, který bude pro daného člověka fungovat na 100 %. I přes to, že masová stravovací doporučení jsou užitečná, už dávno víme, že nejsou vhodná pro všechny. Každý z nás totiž reaguje na stravu odlišným způsobem. Personalizovaná nutrigenomika ale zakládá stravovací doporučení na rozsáhlé genetické analýze konkrétního jedince. Soustřeďuje se přitom hlavně na genetické predispozice pro všelijaké nemoci, od cukrovky až po nádorová onemocnění.  

Myšlenka spočívá v tom, že jakmile je váš jídelníček ušitý na míru podle vašich genů, dramaticky se snižuje nejen riziko projevu dědičných onemocnění, ale i nepříjemnosti vyvolané nevhodně zvolenou dietou. Navíc můžete díky nutrigenomice zjistit, na které živiny si dát v jídelníčku obzvlášť pozor. Individuální nutrigenomická výživa však zatím není příliš populární, protože genetické rozbory bývají zpravidla velmi drahou záležitostí. 

Možná namítnete, že genetická rozmanitost jednotlivců je minimální. A máte pravdu! Většina lidí je přibližně z 99 % geneticky identická. Tak proč se tím vůbec zabývat? Nevěřili byste, ale zbývající 1 % dokáže divy. I tak malá genetická rozdílnost totiž vede k velkým odlišnostem v tom, jaký má strava vliv na lidské zdraví. 

Genetická variabilita každého z nás ovlivňuje potřeby ve stravování mnoha způsoby. Naše geny mají vliv například na energetickou náročnost bazálního metabolismu, chuť k jídlu nebo pravděpodobnost výskytu chronických onemocnění. Výzkum s cílem určit, jak konkrétní genetické variace ovlivňují každý z těchto aspektů výživy, stále ještě probíhá, a tak si na přesná data budeme muset ještě počkat. Co však jisté je?

Různé genové varianty mohou například způsobit, že pro vaše tělo není vhodná veganská strava, protože z ní váš organismus nedokáže získat dostatečné množství živin nebo jich má naopak až příliš. Je možné, že vaše tělo nedokáže optimálně využívat omega-3 mastné kyseliny z rostlinných zdrojů, nebo máte potíže s přeměnou slunečního svitu na vitamin D. Také se díky nutrigenomice můžete dozvědět, zda vám právě některé varianty genů náhodou nezvyšují riziko duševních a srdečních chorob, cukrovky nebo obezity. 

Kyselina listová je syntetická forma vitamínu B9 nezbytná pro přepis a opravu naší DNA. Lidské tělo si ji ale samo nedokáže vytvořit, a aby ji mohlo využít, musí ji zpracovat na aktivní formu takzvaného folátu. Výzkum z roku 2015 ukázal, že někteří jedinci mají specifické uspořádání DNA v enzymu nezbytném pro přeměnu kyseliny listové na již zmíněný folát. Toto specifické uspořádání DNA pak způsobuje, že někteří nedokážou kyselinu listovou z potravy přeměňovat, a tím dochází k nedostatku folátu.

Těhotné mají jíst špenát, traduje se už léta. Pokud má totiž těhotná žena nedostatek kyseliny listové, zejména v prvních měsících těhotenství, může to vést k předčasnému porodu. Mnohé výzkumy také dokazují, že nedostatek kyseliny listové v těhotenství může dokonce narušovat nervovou soustavu dítěte, a tím způsobovat poruchy hybnosti.

Chcete mít dostatek kyseliny listové, ale salát ani zelí vám nic neříkají? Nebojte! Kyselinu listovou naleznete i ve vlašských či pistáciových oříšcích nebo sušeném ovoci. Bohaté na kyselinu listovou jsou také celozrnné výrobky. Chcete snídani nabitou vitamínem B9? Začněte s meruňkovou granolou, přidejte 2–3 lžíce řeckého jogurtu, celé posypte troškou vlašských oříšků obalených v karamelu a nakonec celou mističku ozdobte jahodami nebo malinami. A je hotovo! 

Vitamin C je základní živina nezbytná pro syntézu kolagenu. Díky tomu z velké části zodpovídá za elasticitu vazů a zdraví vašich kloubů. Nedostatek vitaminu C není v České republice běžný, ale vztah mezi individuální potřebou vitamínu C a chronickými onemocněními z něj dělá jeden z geneticky nejdůležitějších mikronutrientů pro náš organismus. Nedávná studie ukázala, že někteří jedinci mohou mít genetické mutace předurčující k nedostatku vitamínu C. Musí tedy přijímat více vitamínu C než lidé, kteří tyto mutace v genech nemají.  

A jak si naordinovat dostatečný příjem vitamínu C? U přírodního vitamínu C platí rčení čím více, tím lépe, protože díky jeho rozpustnosti ve vodě je téměř nemožné se jím předávkovat. Vitamín C snižuje riziko nachlazení o přibližně 20 % a může zkrátit dobu léčení o jeden den.

Mysleli jste si, že nejvíce vitamínu C najdeme v citrusovém ovoci? Tak to jste se spletli! Nachlazení si raději zkraťte mlsáním černého rybízu. Ve 100 gramech rybízu se skrývá až trojnásobně větší množství vitamínu C, než najdeme v pomeranči.

Cholin je bioaktivní látka, která zabraňuje hromadění cholesterolu a tuku v organismu, také slouží jako ochránce jater před poškozením alkoholem, toxiny nebo léky. Tělo může vyrobit cholin pomocí takzvaného PEMT enzymu. To je velice praktické, protože pokud je množství cholinu v potravě nízké, tělo si jej obvykle dokáže obstarat samo. Nedávná studie prokázala, že u lidí s nedostatkem cholinu, který je způsobený zvláštní mutací enzymu PEMT, se významně zvyšuje riziko jaterních nebo svalových dysfunkcí. Proto by tito lidé měli dbát na zvýšení příjmu cholinu ze stravy.

Jak na to? Největší množství cholinu obsahují vaječné žloutky. Ty ale nejsou vhodné pro všechny, kvůli své vysoké hladině cholesterolu. Pokud trpíte na vysokou hladinu cholesterolu, nahraďte vajíčko hrstí arašídů! Tyto luštěniny obsahují kromě cholinu také draslík, který udržuje stálý krevní tlak a pomáhá v prevenci proti cukrovce. 

Genetické testování jako součást výživového poradenství může znít poněkud extrémně. Stát se pokusnými králíky, jen abyste zjistili, zda by vám prospělo jíst méně sacharidů nebo zvednout hladinu vitamínu C? V rámci přístupu výživy zaměřené na jednotlivce však může nutrigenomika vysvětlit problémy, které obyčejné poznatky nutriční terapie vyřešit nemohou. Může pomoci odhalit predispozice k srdečním chorobám nebo to, proč nemůžete shodit ani gram, i když jste vyzkoušeli už všechno. Na něco samotné diety prostě nestačí a musí se holt zabádat hlouběji.  

„Genomické testování je skutečně užitečné pro kohokoli, kdo chce proaktivně přistupovat ke svému zdraví,“ říká dietoložka a certifikovaná genomická lékařka Andrea Chernus. Na svém blogu také dodává, že genomické testy mohou pomoci vysvětlit, proč se pacientovi děje to, co se mu děje. A hlavně to, jak by to mohl změnit.

Nutrigenomika nám jednoduše pomáhá dát našemu snažení ten správný směr. Ať už se jedná o cvičení, jídlo nebo zdraví, vše je od počátku ovlivněno kromě pevné vůle a životního stylu také genetickou predispozicí. A s ní nám může současná medicína pomoci. Nezapomínejte však svému tělu naslouchat i bez vyšetření. Samo si dokáže říct, co potřebuje. Protože řídit se svým přirozeným instinktem není občas vůbec na škodu! 

• Fotky: 1, 2