Jak hormony ovlivňují hubnutí

1. Jak hormony ovlivňují naše tělo
2. Které hormony ovládají hubnutí
3. Jaký vliv má hubnutí na hormonální rovnováhu

Naše tělo je složitý systém, jemuž velí chemičtí poslíčci, kterým se odborně říká hormony. Proces hubnutí se těmito chemickými látkami řídí také. Světe div se, ale hormony jsou dokonce zodpovědné za to, že po drastických dietách shozená kila zase nabereme zpět. A k tomu nám často přihodí ještě pár centimetrů tuku jako bonus. 

Většinu hormonů, které souvisí s našimi stravovacími návyky, řídí hypotalamus. Ten společně s hypofýzou neboli podvěskem mozkovým tvoří osu, která je z velké části zodpovědná za veškerou orgánovou činnost našeho těla. Tito dva drobečci, kteří společně váží pouze několik gramů, zajišťují synchronizaci jednotlivých orgánů, a tím i správné fungování orgánových soustav. V hypotalamu se navíc nachází nervové buňky, které komunikují s žaludkem. Ten je schopen je aktivovat a to způsobí, že začnou produkovat dva proteiny, neuropeptid Y a peptid AGRP. Ty pak vyvolají pocit hladu. V blízkosti těchto nervových buněk se ale nachází i další skupinka neuronů, která naopak pocit hladu potlačuje. Proteiny, které se na potlačování hladu podílejí, jsou opět dva. První se nazývá CAR transkript a druhý hormon stimulující melanocyty, zkráceně αMSH.

Tyto dvě sady nervových buněk spolu komunikují a posílají signály hladu nebo plnosti do dalších částí našeho mozku. Což vlastně znamená, že to, zda máme hlad či nikoli, úzce souvisí s rovnováhou mezi aktivitami první a druhé skupiny neuronových buněk. Co ale určuje, která sada neuronů v danou chvíli dominuje? Nervové aktivity jsou řízeny především hormony. A to těmi, které nám v daném okamžiku právě cirkulují v krvi. Tyto hormony se vyplavují z různých tkání našeho těla a řídí jeho fungování.

Pojďme se podívat zblízka, jak některé hormony v našem těle fungují, co mají za úkol a jak je dostaneme pod kontrolu!

• Leptin

Leptin je hormon regulující příjem a výdej energie. Má za úkol především potlačovat chuť k jídlu, což z něj dělá antagonistu (opačně působící hormon) hladového hormonu ghrelinu. Vylučuje jej veškerá tuková tkáň. Takže čím víc tuku v těle máme, tím víc máme i leptinu. Výzkumy dokazují, že hladinu leptinu a s ní i hlad lze kontrolovat. Stačí, když svému tělu budete pravidelně dodávat dostatečné množství vlákniny, nejlépe v podobě kvalitní zeleniny nebo ovoce. Velké množství vlákniny naleznete také v mandlích nebo arašídech, ty navíc obsahují blahodárné omega-3 mastné kyseliny a kosti vyživující vápník. V mandlích pak najdete i spoustu dalších prospěšných látek, podívejte se!

• Ghrelin

Ghrelin neboli „hormon hladu“ je produkován naší trávicí soustavou, především žaludkem. Jeho pracovní náplní je stimulace pocitu hladu. Jak že to dělá? Zvyšuje aktivitu nervových buněk, které způsobují hlad, a naopak snižuje aktivitu nervových buněk hlad běžně potlačujících.

Komunikaci mezi mozkem a střevem zajišťují buňky hypotalamu. Čím větší máme hlad, tím vyšší jsou hladiny ghrelinu v naší krvi. Jakmile je žaludek naplněn, hladina ghrelinu opět klesne. Podle některých studií přispívá k zvýšené hladině ghrelinu i stres a psychická nepohoda. Pokud tedy chcete váš apetit udržet pod kontrolou a vyhnout se pocitům „vlčího hladu“, měli byste dbát nejen o váš jídelníček, ale i o vaše psychické zdraví. 

Ghrelin vám pomůže udržet na uzdě především pravidelná vyvážená strava. Zkuste si místo sladkých čokoládových tyčinek plných bílého cukru a náhražek vzít příště na svačinu raději některou z našich proteinek! Jsou vyrobené z těch nejkvalitnějších surovin a nakopnou váš den i bez zbytečných přidaných cukrů. A co víc! Díky proteinu zasytí na delší dobu a dodají tělu bílkoviny, což ocení nejen sportovci. Kterou tyčinku si vyberete na svačinu příště?

• Inzulín

U hubnutí hraje významnou roli také inzulín. Vylučuje jej slinivka břišní a za úkol má regulovat hladinu cukru v krvi. Studie ze Spojených států ukázaly, že když inzulín pronikne do mozku, potlačuje hlad a po velkém jídle v nás vyvolává pocit únavy a vyčerpání. Víte, jak v našem těle funguje koloběh hladu a sytosti? Přečtěte si náš článek. 

Nejlepší způsob prevence proti inzulinové rezistenci a následnému přibírání na váze spočívá ve výměně sacharidů a nasycených tuků za tuky polynenasycené. Ty totiž zlepšují regulaci cukru v krvi, čímž předcházejí jeho výkyvům. Tyto tuky nalezneme například v tahini (sezamové pastě), konopném semínku nebo vlašských oříšcích. Nezdravé nasycené tuky, kterým bychom se měli vyhýbat, se nacházejí v uzeninách, sádle nebo palmojádrovém oleji. Vsaďte raději na zdravé tuky.

Proces však funguje i opačně! Hladiny našich hormonů se tedy na základě ztráty hmotnosti mění také. A jako všechny náhlé změny v našem těle způsobují hormonální nerovnováhu. 

Pokud člověk zhubne, hladina vyplavovaného hormonu sytosti leptinu se markantně sníží. To způsobuje, že při hubnutí máme hlad a jsme nevrlí. Většina z nás hubnutí vzdá právě v tomto okamžiku, protože čím víc hmotnosti ztratíme, tím nižší hladiny leptinu budou, a tím máme větší chuť k jídlu. 

Pokud se ale rozhodnete v hubnutí pokračovat, hormonální změny budou pokračovat. Nejproblematičtější změnou, ke které při hubnutí dochází, je nárůst hladiny hormonu hladu – ghrelinu. To v dlouhodobějším horizontu vede k opětovnému nabytí hmotnosti. Prostě proto, že objektivně pociťujeme větší hlad. Navíc, pokud si naše tělo zvykne na menší příjem kalorií, bude mít tendenci ukládat více tuku „do zásoby“. Tento efekt způsobují hormony štítné žlázy, která má na starosti metabolismus a jeho rychlost. Čím více a rychleji hubneme, tím více snižuje štítná žláza rychlost našeho metabolismu. To může dospět až do stavu tzv. hypotyreózy, při které mozek nedokáže štítnou žlázu správně ovládat. Hypotyreóza se většinou vyznačuje únavou, zimomřivostí, suchými vlasy a nekontrolovatelným přibýváním na váze.

Hormony nás tedy často donutí přibrat, ale mohou nás přimět i zhubnout? Nedávná studie potvrdila, že suplementace určité směsi hormonů nám může pomoci dlouhodobě zhubnout. Výroba vyvážené směsi hormonů pro každého se však ukazuje jako značná výzva, a proto studie nadále probíhá. Prozatím se budeme muset spolehnout na zdravý jídelníček, dostatek pohybu, spánku a psychickou pohodu.

Hormony jsou malou ale neodmyslitelnou součástí našeho těla. Velí nám, ovládají nálady, chutě i touhy, a proto je třeba o ně náležitě pečovat. Při hormonální disbalanci je důležité jíst hodně kvalitních tuků, přiměřeně spát, ale také se pravidelně hýbat. Není to žádná raketová věda! Chce to jen trošku té přirozené rovnováhy!