10 zajímavostí o mandlích

1. Mandle není ořech.
2. Mandloně a třešně jsou příbuzné.
3. Odrůdy mandlí umí zamotat hlavu i nám.
4. Mandle jsou nejoblíbenější ořechy na světě.
5. Mandloň můžete vidět kvést i u nás.
6. Pěstování mandlí je náročná disciplína.
7. Historie mandlí je opravdu dlouhá.
8. Mandle mohou být nebezpečné.
9. Blanšírované mandle známe všichni, i když se to nezdá.
10. Konzumace mandlí je zdravá.

Ačkoliv o nich tak přemýšlíme, z botanického hlediska se mandle mezi ořechy neřadí. Mandle je vlastně jadérko v pecce plodu zvaném rubina, stejně to známe například u meruněk. To platí i pro nejrozšířenější ořechy u nás – ty vlašské! Ale nebojte, není chybou mandle nebo vlašáky mezi ořechy počítat. Kvůli jejich vlastnostem a obvyklému použití je tak vnímáme naprosto přirozeně. No řekněte, nebyla by škoda je z této kategorie vyřadit?

U přírodopisu ještě chvíli zůstaneme. Strom mandloň obecná patří do botanického rodu Prunus. Že vám to nic neříká? Zajímavostí je, že do stejného rodu přírodovědci řadí i švestku, meruňku nebo už zmiňovanou třešeň. Jedná se o slivoně, stromy z čeledi růžovitých, které u nás zdomácněly především díky širokému hospodářskému využití. Na mandle je sice na většině území Česka moc zima, švestkami nebo třešněmi se to ale na zahradách jen hemží!

Stejně jako všechny ostatní druhy rostlin, i mandloně mají své specifické odrůdy. V Kalifornii pěstují komerčně více než 30 odrůd a v ostatních koutech světa je to nespočet dalších. Několik jich bylo vyšlechtěno dokonce i v České republice! Odrůdy mandlí se vzájemně liší obvyklou velikostí, tvarem, barvou slupky a její vrásčitostí, tvrdostí skořápky a dobou kvetení a dozrávání. V návaznosti na všechny tyto charakteristiky se každá hodí k něčemu jinému. Odrůdu Nonpareil lze snadno blanšírovat, podobně jako o něco menší Carmel, Marcona je zase typická svým kulaťoučkým tvarem a pokud chcete mandle na výrobu nugátu, doporučujeme odrůdu Guara. 

Ani vlašáky, ani kešu, ani pistácie. Nejoblíbenější ořechy jsou mandle! Drží prvenství jak ve vyprodukovaném množství, tak v celosvětové konzumaci. Mandle tvoří 31 % objemu celosvětové produkce ořechů. V sezóně 2019/2020 čítala celková sklizeň 1,48 milionu tun mandlí, z toho celý milion se sklidil ve Spojených státech. Dvojkou v produkci je Austrálie a v těsném závěsu za ní je Španělsko. Bez amerických sadů v oblasti Kalifornie by však celosvětový trh přišel o tři čtvrtiny všech mandlí.

Věděli jste, že mandloňový sad máme i v České republice? Nachází se v Hustopečích nedaleko Břeclavi a je to jediný mandloňový sad ve Střední Evropě. Dříve sad patřil čokoládovně Zora Olomouc (Nestlé), která z nich skutečně brala mandle pro své cukrovinky, dnes už však slouží pouze jako atrakce. Chcete vidět mandloně kvést? Vydejte se do sadů začátkem jara a užijte si procházku mezi stromy obsypanými narůžovělými kvítky. Romantika to bude nevídaná! Na celý sad se můžete z výšky podívat z nedaleko stojící rozhledny a zúčastnit se můžete i každoroční Slavnosti mandloní. Tak vzhůru na výlet!

zdroj: Úžasná Morava

Mandloň roste převážně v teplých oblastech, a ačkoliv samotná rostlina na zimu tolik náchylná není, problém nastává při kvetení. Mandloně kvetou brzy na jaře a pokud pupeny či květy omrznou, můžou se pěstitelé s celou úrodou rozloučit. Neméně důležité je stromy v sadu vhodně nakombinovat – mnoho mandloní totiž vyžaduje tzv. křížové opylování. To znamená že k opylení dochází mezi odrůdami, které musí mít navzájem kompatibilní pyl. V amerických sadech proto najdete řady stromů jedné odrůdy prostřídané s odrůdou jinou – vzájemně se krásně doplňují a je to i výjimečná podívaná. V období kvetení jsou díky tomu mandloňové sady pruhované! Zajímá vás, jak pěstitelé napomáhají opylení mandlí a jak probíhá sklizeň? Přečtěte si, jak se mandle pěstují.

Lidstvo objevilo kouzlo mandlí už dávno. Někteří vědci dokonce tvrdí, že mandloň byla jedním z prvních stromů, které člověk záměrně pěstoval. Mandle byly dokonce nalezeny v hrobce Tutanchamona, který žil více než 1300 let před naším letopočtem, a analýzy rostlinných zbytků potvrdily, že mandle pěstovaly dávné kultury ve Středomoří už v době bronzové. O těchto křupavých zázracích se zmiňuje dokonce i Starý zákon.

Mandle dělíme do dvou skupin – hořké a sladké. Hořké mandle jsou jádra původních divokých odrůd a obsahují okolo 5 % látky zvané amygdalin, kterou najdeme i v jadérkách meruněk. Amygdalin je sám o sobě neškodný, v těle se však po rozžvýkání mění na kyanovodík, který je pro člověka ve větších dávkách opravdu nebezpečný. Konzumace více než dvaceti hořkých jader může pro dospělého člověka znamenat ohrožení na životě. Nemusíte se však bát – mandloně pěstované v sadech přišly šlechtěním o část genu zodpovědnou za tvorbu amygdalinu a ojediněle rostou hořké mandle pouze na planých větvích roubovaných stromů. V balíčku oblíbených oříšků na ně tak narazíte zcela výjimečně.

Mandle bez slupky nejčastěji najdete pod názvem „loupané“. Pojmenovali jsme je tak i my, abychom vás při nákupu nemátli, není to však zcela přesné. Loupané mandle jsou ve skutečnosti pouze zbavené tvrdé skořápky. Abychom z mandlí odstranili i kožovitou slupku, musí projít procesem tzv. blanšírování. Co to je? V podstatě se jedná o krátké spaření suroviny a její následné prudké zchlazení. Zvládnete to hravě i doma! U mandlí to má právě ten kýžený efekt – jadérka se svléknou ze slupky a vy jimi pak můžete ozdobit třeba vánočku. Mandle bez slupky by se proto měly správně označovat jako blanšírované.

Mandle jsou zdrojem široké škály minerálních látek, mezi které patří například mangan, hořčík, měď, vápník a fosfor. Slupka mandlí má vysoký obsah vlákniny, která napomáhá ke správnému trávení. Kromě toho obsahuje vitamin E, významný antioxidant, který napomáhá zamezit ukládání cholesterolu v našich tepnách, a pomáhá tak chránit srdce. Studie ukázala, že stačí zkonzumovat hrst mandlí (45 gramů) denně. Pokud si však hlídáte kalorický příjem, mějte se na pozoru! Padesát procent hmotnosti jader mandlí tvoří tuky. Chtěli byste se o zdravotních benefitech mandlí dozvědět více? Přečtěte si náš podrobný článek.