Cheddar lyofilizovaný

Čedar patří mezi nejoblíbenější sýry nejen v České republice. Poprvé spatřil světlo světa ve Velké Británii, odkud se díky své jedinečné chuti rychle rozšířil do dalších zemí. Je typicky vyráběný z kravského mléka, hladký, tvrdší, nedrolivý a také poměrně dlouho zrající – přibližně 6–18 měsíců. Náš čedar je ale přece jen něčím jedinečný, a to strukturou. Náš čedar křupe! Po dozrání prošel procesem lyofilizace, což jej zbavilo vody, ale jeho chuť zůstala stále stejně skvělá. Můžete jej vzít s sebou na cesty, přidat do salátů, ale i dalších jídel. Díky této úpravě má podstatně delší trvanlivost a vydrží vám i mimo lednici ve skvělé kondici. Objevte také naše další neodolatelné lyofilizované sýry. 

1. Cheddar má výraznou barvu díky barvivu annatto získávané z keře oreláníku barvířského.
2. Bývá vyroben z kravského mléka, ale použít se může také kozí. 
3. Poprvé spatřil světlo světa v britském městě Cheddar ve 12. století.
4. Speciální proces při výrobě cheddaru se nazývá „čedarování“.
5. Čedarování odstraní z hmoty nadbytky syrovátky, a díky tomu je sýr tvrdší a nedrolivý.

„Proč jsem se rozhodl zařadit tak netradiční surovinu? Čerstvý sýr nevydrží změny teplot a velmi rád se kazí. Lyofilizace z něj udělá trvanlivější surovinu, kterou si můžete vzít i na túru a přidat si ho do večeře pod širákem. Je tak dostupný kdykoliv a kdekoliv! Tučné suroviny se lyofilizují poměrně špatně. Tuk se nedá zcela vysušit a při špatném zpracování může být produkt gumový a žvýkavý. Naše sýry jsou ale vysušeny naprosto precizně, a díky tomu je cheddar křupavý, rozpadá se na jazyku a navíc si zachoval svou specifickou vůni i chuť.“

Výroba každého sýru se lehce liší, ať už v druhu mléka, odlišnými teplotami při vaření a zrání nebo v samotné délce výroby. Většina kroků je ale stejných, či velmi podobných. Začíná se pasterizací mléka, poté se přidávají mlékárenské kultury a syřidla (případně kyselina mléčná), které způsobují srážení mléka. Následně se vytvoří tuhá sýřenina a tekutá syrovátka. Vše se zamíchá, aby se velké kousky sýřeniny rozdrolily na malé hrudky. Zvýšením teploty se ze sýřeniny extrahuje ještě více syrovátky, což způsobuje její hutnější strukturu. Sýřenina se následně scedí, formuje a nechává se oschnout. Poté je sýr připraven na zrání, jehož délka se liší v závislosti na jednotlivých druzích sýrů.